Šílený římský císař Nero nechal zavraždit svoji manželku i matku, která mu proklestila cestu k moci

Trůn mu zajistila matka

Nerova matka Agrippina se všemožně a bezohledně zasazovala o to, aby svému synovi proklestila cestu k moci, přiměla Claudia, aby jej adoptoval. Určila jeho učitelem Senecu, ale ani to nepomohlo, jak víme. Nero se cítil být umělcem, vládnutí jej tolik nezajímalo. V 16 letech ho Claudius oženil se svojí dcerou Octavií a propůjčil mu titul vůdce mládeže, což znamenalo, že se stal jediným dědicem trůnu.

Agrippina téměř dosáhla cíle – v cestě jí však stál ještě stále Claudius. Zajistila si tedy služby zkušené travičky Locusty, zaměstnané u dvora – Claudius zemřel v říjnu 54. Nero byl přivítán jako nový imperátor. Nic se nedbalo na to, že dostal přednost před Claudiovým vlastním synem Britannikem.

Nerovo jméno se vepsalo do dějin a zná je zřejmě každý – vstoupil do historie jako bezuzdný a šílený tyran. Při svém vstupu na trůn, to mu bylo 17, nasliboval hory doly a jeho matka vládla spolu s ním. Matka se mu ale stále více posmívala, protože kolovaly fámy, že císař spí nejen s děvčaty, ale i muži všeho věku. Také se šuškalo, že intimní styky má i s ní.

Agrippina také chválila Britannika (Claudiova syna). Tím zpečetila nejen svůj, ale i Britannikův osud. Britannikus byl otráven vodou, které se napil, a bylo vydáno prohlášení, že podlehl epileptickému záchvatu.

Vášnivá láska, která jde přes mrtvoly

V roce 58 se Nero vášnivě zamiloval – jeho vyvolenou byla Poppaea Sabina, manželka Salvia Othona, Neronova oblíbence, kterého Nero ustanovil správcem ve vzdálené provincii a vlezl do postele s Poppaeyou. Za své neúnavné vzrušující výkony však požadovala ctižádostivá žena postavení císařovny. Nero však byl stále ještě ženat s Octavií a Agrippina zuřila. Po prvním nezdařeném „atentátu“ pronikli císařovi muži do Agrippininy ložnice a probodli ji. Agrippinina smrt byla prohlášena za sebevraždu.

Zdá se, že Nero pak opravdu propadl šílenství. Na Poppaeyino přání nechal odpravit i manželku Octavii a její hlavu položil milence k nohám. Svou novou manželku pak miloval sice vášnivě, ale když mu jednou spílala, že přišel pozdě domů, napadl ji tak brutálně, že zemřela.

Roku 66 se oženil potřetí, a to se svou milenkou Statilií Messalinou (ona byla nyní vdaná popáté). Ta jediná jej přežila.

V té době následovaly pravé orgie se vším, co si pod tím dokážete představit. Stály jmění a státní pokladna se rychle vyprázdnila.

Kdo založil požár?

Pro antický Řím ovšem přestavoval největší katastrofu hlavně oheň. A požár roku 64 zpustošil téměř celý Řím. Dodnes se připisuje Neronovi. Byl ale šílený císař také žhář? Existují indicie nasvědčující i tomu, že požár mohl vzniknout neúmyslně.

Císař byl v úzkých, a oznámil, co bohy tak rozhněvalo – nová víra stoupenců náboženské sekty křesťanů, která se šířila městem. Křesťané pak byli ukřižováni či v rouchu nasáklém hořlavinou po setmění upalováni, aby jako živé pochodně osvětlovali císařské parky. Přesto v Římanech sílil pocit, že žhářem je opravdu jejich císař.

Po tomto strašlivém neštěstí přerostl Neronův neustálý strach ve stihomam, takže na vše reagoval terorem, násilím a vražděním. Byl zosnován plán, jak se jej zbavit, bohužel do něj zatáhli i Senecu. A právě Seneca krom jiných odnesl, když byl plán vyzrazen.

Neronův konec byl ale již neodvratný, téměř nikdo mu nezbyl. Uprchl z paláce s posledními věrnými a našel útočiště v Phaonově vile (šéf financí), kde se ukryl v zadním pokoji. Phaon mu řekl, že senát označil Nerona za nepřítele státu a vyhlásil po něm pátrání. Všichni mu radili sebevraždu, aby se vyhnul potupné popravě. Nebyl schopen sám sebe zabít, a tak jeho sekretář pomohl císaři přiložit k hrdlu dýku a také mu ji pomohl vbodnout. Nero prý měl naříkat: „ Jaký umělec ve mně hyne!“

Témata článku

Doporučujeme