Akce a reakce
Středeční večer patřil Donaldu Trumpovi, který se rozhodl učinit kroky, které dle mnoha odborníků přepíší dosavadní a dlouho budovaná pravidla mezinárodního obchodu. Sám Trump při příležitosti, kdy oznamoval nová cla na zboží z většiny zemí vyjma Rusko, Bělorusko a Kubu (na to z Evropy konkrétně ve výši 20 %), osočoval vlády spojenců a také je obvinil z okrádání a drancování USA. Ačkoliv hlavní téma projevu mnozí již předem tušili, v konečném důsledku Trumpova slova většinu světových lídrů zaskočila. Např. Vietnam, na který se Trump rozhodl uvalit dokonce 47% celní sazbu, se již ozval a začal s USA vyjednávat – a nabídl Američanům, že odstraní veškeré obchodní překážky, které jim vadí. Podobný průběh nastal i v Izraeli, tamní vláda již oznámila, že je ochotna veškerá cla zrušit. Vyjednávat se chystá i Evropská komise, která chce okamžitě zahájit rozhovory s americkými vyjednavači. Zároveň však z Bruselu zaznívají hlasy, že nedojdou-li vyjednavači k dohodě, nastaví i Evropa vlastní přísná pravidla.
Na Trumpovo vystoupení samozřejmě reagovaly také trhy – došlo k propadu akcií a také dolaru. Jak navíc upozornil investiční bankéř Ondřej Jonáš, vlastně se ze strany Trumpa jedná jen o první kapitolu. „Záležet dál bude na dalším vývoji. Primárně nejde o cla, ale o necelní bariéry, překážky administrativního a regulačního typu, které ve verzi, jakou si představují Američané, limitují jejich export,“ shrnul. Dle jeho slov nyní bude na partnerech USA, aby na cla reagovali. „Například 50% clo je limitující v tom, že úplně zastaví obchod. Tedy ne že by obchod o polovinu zdražilo, ono ho to prakticky zničí,“ uzavřel.
Evropská odveta
Podle vyjádření zástupců EU zavádění cel nikomu neprospěje, jen tvrdě dopadne na miliony lidí. „Je připraven další balík opatření, která by se dala spustit. Ještě předtím se Evropská unie bude snažit o jednání se Spojenými státy,“ uvedl v dané souvislosti přímo premiér Petr Fiala. Přitom první sada odvetných opatření reagujících na americká cla na ocel a hliník se budou schvalovat již příští týden. Komise kromě toho vyhodnocuje dopad automobilových cel a dalších recipročních opatření. Evropa navíc musí řešit i riziko, že čínské zboží, které se kvůli clům nedostane do USA, zahltí Evropu, což zdejší výrobce poškodí.
Dopady v Česku
Dopady zavedení cel by dle odhadů ministra financí Stanjury mohly znamenat zpomalení růstu ekonomiky o 0,6 -1 %. Vyčísleno v penězích by se mělo jednat o ztrátu přes 50 mld. Letos přitom tuzemské hospodářství mělo růst o cca o 2 %, k tomu ale nedojde.
„To nejsou reciproční cla, která by se dala pochopit. Ta čísla nedávají smysl, je to nefér, nespravedlivé, a pokud to tak zůstane, tak jsme včera viděli začátek celní či obchodní války,“ komentoval pak situaci přímo Stanjura. Dodal také, že pokud vyjednávání selžou, bude nezbytné přistoupit k odvetným opatřením, která budou promyšlená, pragmatická a chladnokrevně zacílená na konkrétní segmenty americké ekonomiky. Cestou, jak „pomoci“ evropským firmám, je pak dle Stanjury uvolňování a zlepšování situace na vnitřním trhu v Evropě.
