Neradostná čísla
Dle aktuálního průzkumu agentury IPSOS si skoro pětina české populace nemění hesla u internetových služeb a skoro čtvrtina to dělá méně než jednou za rok. Přitom jak upozorňují bezpečnostní experti, ideálním intervalem pro změnu hesla jsou tři měsíce. Právě na přístupové údaje totiž cílí kybernetičtí útočníci. Část uživatelů jim navíc usnadňuje práci tím, že si svá hesla ukládají v prohlížečích. Tuto možnost v případě e-shopů využívá až 26 % lidí, na sociálních sítích se pak jedná o 19 % uživatelů. V případě e-mailu využívá v prohlížečích uložených hesel 13 % uživatelů a v případě platebních aplikací 11 %. V aplikacích si pak své přihlašovací údaje ukládá v e-shopech 7 % uživatelů a na sociálních sítích a v platebních aplikacích shodně 6 %.
Co když heslo unikne?
Hackeři jsou dnes vynalézaví a řadu hesel dokáží prolomit. I proto by každý měl volit ideálně do každé služby heslo jiné. Kromě toho je namístě volit taková hesla, která obsahují kombinace více různých typů znaků, což samozřejmě hackerům alespoň ztíží práci. Jenže ne každý má kapacitu pamatovat si množství různých složitých hesel… Co tedy doporučují odborníci?
„Pokud uživatelé užívají stále stejná hesla na více služeb, může útočník získat přístup do všech služeb. Proto je vhodné využití správce hesel, který generuje automaticky pro každou službu jedinečné heslo. To si automaticky ukládá do tzv. trezoru, který je zabezpečen heslem, které si uživatel musí pamatovat,“ vysvětlil Marek Tóth, bezpečnostní expert GOPAS. Platit by pak dle jeho slov mělo také to, že ani do správce hesel by se neměla dostat velmi důležitá hesla – např. ta do e-mailu nebo internetového bankovnictví.
Pozornost pak uživatelé mohou zaměřit i na zjištění, zda jejich hesla již náhodou neunikla. To na jednu stranu řeší právě zmiňovaní správci hesel, ale i prohlížeče – je to vlastně služba, která automaticky vyhledává, zda nedošlo k úniku. Tuto skutečnost si ale každý může ověřit sám prostřednictvím příslušných webových stránek. Ohrožení hackerskými útoky přitom již zdaleka nejsou jen senioři, kteří jsou nejnáchylnější na otevírání podezřelých e-mailů a jejich příloh. Děti a dospívající jsou zase zranitelní na sociálních sítích. Jednoduše řečeno, problém je spíše než zabezpečení přímo mezi židlí a klávesnicí. I proto je tedy důležité dodržovat základní bezpečnostní pravidla a také se stále vzdělávat v počítačové gramotnosti.
