Monumentální barokní Sloup Nejsvětější Tojice v Olomouci prošel velkou opravou naposledy v roce 2001. Z posledních monitorovacích zpráv však znovu vyvstala nutnost jeho rozsáhlého restaurování. Oprava unikátní památky má trvat až 990 dní. Město svěřilo obnovu památkyUNESCO odbornému týmu akademického sochaře a restaurátora Reného Tikala, kterého vybralo jako vítěze vypsané veřejné zakázky. S náročnou opravou začíná 8. dubna a na lešení okolo dominanty Horního náměstí stráví s přestávkami téměř tři stavební sezony. „Podmínkou účasti v soutěži byla skutečnost, že práce provede restaurátor s příslušným povolením Ministerstva kultury, který má dostatek zkušeností s rozsahem, skladbou a komplexností podobných památek. K výběru jsme museli stanovit i širší komisi, ve které měli zastoupení také odborníci z Národního památkového ústavu a odboru památkové péče Olomouckého kraje,“ objasňuje administraci zakázky investiční náměstek olomouckého primátora Miloslav Tichý. Obnova jedinečného sloupu vyjde na 30 milionů korun, přičemž 85 procent z celkových způsobilých výdajů pokryje dotace z Integrované územní strategie (ITI) Olomoucké aglomerace.
Restaurování bude důkladné
„Trojice je unikátní památkou, těším se na ni a vážím si toho, že se mohu podílet na prodloužení její životnosti pro další generace,“ komentuje projekt obnovy akademický sochař René Tikal. Rozpočet jeho plánovaných úkonů čítá na třicet stran. „Nebude to jednoduché, restaurátorských zásahů bude celá řada a jakých, to budeme moci stanovit, až po postavení lešení,“ popisuje. Jeho úvahy totiž zatím vycházejí z průzkumu a návrhu odborných prací restaurátora Petra Glásera, který před dvěma lety záměr pro město vypracoval. Podle posudku vykazuje kamenná výzdoba poškozený povrch, místy trhliny či dožilé tmely z minulých restaurátorských zásahů. Nedostatky odborníci našli také u soch světlonošů v nižší vrstvě sloupu. „Není vyloučené, že v průběhu prací objevíme nové skutečnosti, které bude nutné řešit specificky. Typickým problémem je například zvolení způsobu a míry čištění, nebo kosolidace povrchů. Musíme provést řadu doplňujících průzkumů na obsah vodorozpustných solí v kameni, petrografický průzkum a průzkum na stratigrafii,“ objasňuje René Tikal. Jeho technologické postupy budou poté zahrnovat vhodný způsob čištění, injektáže, konsolidaci, doplňování, spárování, nahrazování nevhodných doplňků z přírodního kamene, retuše, obnovu kovových prvků a zlacení.
Unikátní památka skoro na tři roky za lešením
Tým restaurátora může zvolit různé pořadí prací. Renovace může probíhat buď od horních pater dolů, nebo po jednotlivých výsečích. Jisté však je, že po obvodu barokního sloupu začne od pondělí 8. dubna postupně vyrůstat lešení a celý projekt bude pod bedlivým dohledem Národního památkového ústavu i odborné veřejnosti. „Z hlediska předpisů je nutné, aby tam vzniklo staveniště včetně jeho zázemí. To znamená, že sloup bude muset být v konkrétní vzdálenosti a výšce částečně skryt oplocením. Naším cílem je, aby vizuálně rušilo co nejméně a mohlo sloužit k propagaci památky. Na oplocení nebo v jeho blízkosti se tak budeme snažit ukázat fotografie a informace tematicky spojené s opravovaným monumentem,“ nastínil náměstek Viktor Tichák.
René Tikal
Restauroval reliéfy na renesančním olomouckém Edelmannově paláci a jeho dílem je i obnovená Merkurova kašna. Jednou z jeho nejvýznamnějších prací je restaurování 14 soch na atice premonstrátské rezidence baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Svůj podpis zanechal i na nejkrásnější památce města Uničova – Mariánském sloupu. Pracoval také na sochařské výzdobě průčelí Staroměstské radnice v Praze, na Pražském hradě na restaurování čtyř soch od Matyáše Brauna v jižních zahradách a také na sochařské výzdobě na Kuksu.
Památka UNESCO
Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup postavili v letech 1716 až 1754. Václav Render se dožil dokončení pouze prvního patra Čestného sloupu Nejsvětější Trojice, před smrtí v roce 1733 svůj majetek odkázal na dokončení tohoto unikátu. Jako císařský privilegovaný architekt a městský kameník stál za celou řadou realizací, z nichž dodnes historické centrum Olomouce těží svou krásu a jedinečnost.. Žil v domě v ulici 8. května číslo 7, pohřben je v kostele svatého Mořice.
Město Olomouc jakožto majitel vysoce oceněné památky, zapsané do Seznamu Světového dědictví UNESCO 2. prosince 2000, musí plnit jasná pravidla a dodržovat striktní závazky. Shrnuje je Management plánu památky, který například určuje povinnost každoročních prohlídek sloupu a vyhotovení monitorovacích zpráv. Jejich návrhy připravuje Národní památkový ústav a na stůl je dostává městská rada, která o konkrétních výstupech rozhoduje.
Tuto jedinečnou památku si můžete prohlédnout také virtuálně.
