Za vlády císaře Karla VI. začala výstavba nových silnic, které nejkratší cestou spojovaly říšská města a byly předchůdci dnešních dálnic. Silnice propojující Brno s Olomoucí byla otevřena roku 1740 a právě její část konstrukce se podařilo odkrýt během záchranného výzkumu při rekonstrukci okružní křižovatky ve Slatině.
Původní barokní silnice se stavěla tak, že se nejprve odkopala ornice a zařízl se svah, následně byl postaven propustek tvořen dvěma příčnými zdmi a masivní kamennou a cihlovou klenbou. Při zdění konstrukce byly vykopány dvě jámy na hašení vápna, poté se vyhloubily příkopy po stranách cesty a byl položen povrch komunikace tvořený velkými bloky vápence z nedaleké Stránské skály, zasypanými vápencovým štěrkem. Silnice měla na šířku devět metrů a fungovala po mnoho let. „Další úpravou je až nasypání štěrkového lůžka a položení dlažby z žulových kostek. Na tento povrch pak byly přímo pokládány další živcové (asfaltové) povrchy,“ informoval David Parma z ústavu. Masivní klenba propustku zůstane i po rekonstrukci křižovatky zachována.
